římskokatolická farnost Podolí
 

Různé

Slovo k adventu

Rozumný člověk může poznat, kam se ubírá cesta jeho života, je-li dobrá nebo špatná. Pomůckou k tomu je svědomí. Čisté a vyrovnané svědomí vede k pocitu vnitřního klidu a uspokojení. Ve své křehkosti nebo i zlobě jednáme často proti hlasu svědomí a tak se dopouštíme hříchů. Neradi mluvíme o hříchu a neradi se k němu přiznáváme. K tomu je totiž třeba pokory, vlastnosti, která v konzumní společnosti je velmi vzácná. Víme však, že i křesťan, pro kterého konečným cílem je Bůh, nedokáže důsledně žít podle svého svědomí a božích zákonů. I sv. Pavel v listu Římanům přiznává: „Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.“ (Ř 7,18-19). Láska Boží však všem, kteří se nedokázali ubránit hříchu, chce pomoci. Ježíš Kristus svěřuje své církvi moc odpouštět hříchy ve svátosti smíření. V adventní době je zvlášť příhodný čas k tomu, abychom této milosti využili. Vždyť chceme-li o Vánocích prožívat pravou radost z Narození Pána Ježíše, nestačí se jen hezky obléci, ale přijít na „půlnoční“ i s čistou duší.

Toto je především výzva pro rodiče, dát příklad svým dětem. Přičemž nejde jen o zpověď, ale i o to, jak se budou chovat před a po zpovědi. Formálnost se nevyplácí. Lehce se dá poznat, zda to myslíme vážně nebo to jen hrajeme. Život sám to dosvědčuje.

Nejedná se jen o rodiče, kteří mají dát dětem příklad, ale i o děti, které mají umožnit svým rodičům svátostný život v jejich nemoci a před odchodem na věčnost. Právě adventní doba je vhodná k nabídnutí svátostí našim nemocným, zvláště těm, kteří jsou nemocí upoutáni na lůžko. Kněz je povinen navštěvovat nemocné, musí jít tam, kam je volán, protože to je hlas trpícího Spasitele. Odejít z tohoto světa klidně a zaopatřen svátostmi je také milost, o kterou je třeba Pána prosit. Je pro kněze i věřící velmi bolestné stát u rakve a mluvit o naději, když dotyčný zemřel v hříchu - nezaopatřen. Jak často rodina zná stav nemocného a i jeho přání přijmout svátosti, ale nenašel se nikdo, kdo by zavolal kněze. Věříme-li v Boha a posmrtný život, potom bychom měli jednat a nezapomínat na naší křesťanskou povinnost.

Spravedlivý a milosrdný Bože, chci vykonat dobrou zpověď. Dej mi světlo, ať jasně poznám své hříchy. Dej mi pravou úctu a bázeň před Tebou, ať jsem schopen opravdově jich litovat a mít vůli se jich zříct. Dej mi pokoru a sílu, ať se z nich dovedu upřímně a úplně vyznat knězi, který Tě zastupuje. Pane, Ty víš všechno. Důvěřuji v Tvé milosrdenství a v účinnost Tvé svátosti. Dej, ať touto zpovědí najdu duševní klid a mír, po kterém toužím. Amen.