římskokatolická farnost Podolí
 

Různé

Sv. Patrik

- biskup, misionář
- narozen: kolem r. 385 v západní Anglii
- zemřel: kolem roku 461 v Irsku
- patron: Irska, Nigérie, proti hadům, proti hadímu uštknutí; inženýrů, kadeřníků, kovářů, horníků, bednářů, zajatců; ochránce dobytka, proti obtížnému hmyzu; proti zlu; za duše v očistci

Atributy: hadi; Trojlístek, na kterém prý sv. Patrik pohanům vysvětloval Svatou Trojici. Trojlístek je i národním znakem Irska.
Zobrazován: v biskupském rouchu, často s hady, s ohněm a se symbolickým jetelovým listem

Katedrála sv. Patrika
Podle pověsti byl největší irský kostel postaven na místě studny, ve které svatý Patrick křtil konvertity. Původní dřevěnou kapli nechal v roce 1191 přestavět na kamennou arcibiskup John Comyn, aby konkurovala katedrále Kristovy církve. Po staletí byla katedrála sv. Patrika považována spíše za lidovou modlitebnu v protikladu k Christ Church Cathedral spojované spíše s britskou vrchností. Začátkem 19.století nechala katedrálu kompletně rekonstruovat rodina Guinnessových. V 17.století byla část katedrály uvolněna hugenotským uprchlíkům z Francie, dnes je sv. Patrik národní katedrálou Irské protestantské církve.
V katedrále je pohřben Jonathan Swift, který zde v polovině 18.století více než třicet let sloužil jako děkan, který svůj život zasvětil odhalování brutalit, ke kterým v Irsku docházelo za britské nadvlády. V severní lodi se nachází tzv. „Swiftův koutek“ s různými memorábiliemi (jeho oltářní deska, knihovna, posmrtná maska). Uvnitř katedrály jsou rovněž četné pamětní busty, náhrobní desky, pomníky. Největších rozměrů dosahuje zdobený pomník rodiny Boyleů ze 17.století, který nechal zbudovat Richard Boyle, hrabě z Corku. Dále je v katedrále pochován i první irský prezident Douglas Hyde.
Jeho otec působil jako úředník, městský radní a zároveň jáhen a dědeček byl knězem. Patrik nebyl moc věřící, spíš ho zajímal světský život, ale když mu bylo 16 let, přepadli irští piráti statek jeho otce na pobřeží. Odvlekli mnoho zajatců a mezi nimi i Patrika. Prodali ho do otroctví v Irsku. Tam pásl ovce a trpěl přitom hladem. Toto soužení způsobilo, že se změnil. V zajetí doopravdy uvěřil v Boha a intenzivně se modlil. Naučil se tu dokonale irsky a poznal irské obyčeje a způsob života. Po šesti letech se mu podařilo uprchnout na lodi, směřující do jižní Francie. Po třech dnech se dostal na břeh své vlasti, ale ještě dlouho bloudil o hladu, než nalezl své rodiče. Doma měl sen, v němž ho hlasy Irů vyzývaly, aby se vrátil do Irska jako misionář. Nejdříve žil několik let jako mnich na Lérinských strovech u Azurového pobřeží a potom se v Galii připravoval u sv. Germána, biskupa v Auxerre, na přijetí kněžství. Byl vysvěcen na kněze a brzy i na biskupa. Odebral se na pouť do Říma, kde dostal od papeže sv. Celestina pověření k hlásání evangelia v Irsku.
Irsko bylo tehdy prosyceno pohanstvím a žilo zde jen velmi málo křesťanů. Na lid měli neomezený vliv modloslužební kněží - druidové a národní pěvci - bardové. Sami Irové byli svobodymilovní a suroví. Roku 432 začal sv. Patrik procházet Irsko křížem krážem a všude s apoštolskou horlivostí hlásal slovo Boží. Nejdříve obrátil hospodáře, u kterého sloužil jako otrok, a potom samotného krále Laognaira, s kterým se setkal na Bílou sobotu a získal pověst mocného muže.
Z jeho Vyznání se můžeme dovědět o úspěších, ale i odporu a nebezpečích, s kterými se setkával. Snažil se nahradit pohanské svátky křesťanskými, čímž dosáhl toho, že se nakonec druidové a bardové stali křesťanskými mnichy a pohanské kněžky žily po způsobu řeholnic. Jeden z bývalých bardů začal nadšeně skládat zpěvy na Kristovu oslavu. Roku 444 si Patrik zřídil v Armagh své biskupské sídlo. Budoval biskupská sídla i na jiných místech a zval do Irska kněze a biskupy z jiných zemí, takže se Irsku brzy říkalo "ostrov svatých". Irové ho milovali jako otce a bohatí mu nosili dary, které Patrik ale odmítal se slovy, že chudoba je nejjistější cesta do nebe. Vykonal mnoho zázraků, poručil například zmijím, aby opustily Irsko a skutečně dodnes zde žádné zmije nežijí. Patrik celkem pokřtil na 120 tisíc lidí, založil kolem 300 chrámů a za poměrně krátkou dobu asi 30 let jeho působení se stalo prakticky celé Irsko křesťanským. Pokřtěné Iry Patrik učil číst a psát a ty nejschopnější z nich světil na kněze. Zemřel kolem roku 461. V Dublinu se dosud uchovává jeho zub a zvonek.

ŠTÍT SVATÉHO PATRIKA

Vstávám dnes v nesmírné moci, vždyť vzývám svatou Trojici,
věřím v Boha Trojjediného, vyznávám Boha Jediného,
jdu vstříc svému Stvořiteli.

Vstávám dnes
v moci Kristova narození a křtu,
v moci Jeho ukřižování a pohřbu,
v moci Jeho zmrtvýchvstání a vstupu do nebe.

Kristus dnes bude mým ochráncem:
Kristus se mnou,
Kristus přede mnou,
Kristus za mnou;
Kristus buď ve mně,
Kristus pode mnou,
Kristus nade mnou,
Kristus bud vpravo,
Kristus vlevo.

Kristus buď se mnou, když ležím,
Kristus, když sedím,
Kristus, když vstávám.

Kristus buď v srdci každého, kdo si na mne vzpomene,
Kristus buď v ústech každého, kdo o mně promluví,
Kristus buď v očích každého, kdo se na mne podívá,
Kristus buď v uších každého, kdo mě bude poslouchat.

Vstávám dnes v nesmírné moci,
vždyť vzývám svatou Trojici;
věřím v Boha Trojjediného,
vyznávám Boha Jediného,
jdu vstříc svému Stvořiteli.
Amen.