římskokatolická farnost Podolí
 

Rozvrh náboženství 2011-2012

Vyučování náboženství v Podolí začíná od pondělí 13. září a bude pro děti chodící do ZŠ Podolí v pondělí. Pro ostatní děti bude výuka náboženství ve čtvrtek večer na faře.

Do římskokatolického náboženství ve školním roce 2011-2012 se přihlásili:
2. třída: Jiří Štoller, Natálie Musilová
3. třída: Vojtěch Válek, Štěpán Hanáček
4. třída: Terezka Drlíková, Martina Ježová
Tato první skupina (2-4. třída) má výuku od 15,00 – 15,45 – učí P. Pavel Kopeček

6 - 9. třída: Adéla Pazderová, Štěpán Vojtěch, Eliška Chlupová, David Sitte, Martin Sitte, Eva Krejčí, Pavel Krejčí, Jan Vojtěch, Stanislav Chlup, Michaela Musilová
Tato třetí skupina (6-9. třída) má výuku od 18,00 – 18,45 – učí P. Pavel Kopeček

Náboženská výchova dětí

Křesťanská výchova se netýká jen dětí, ale všech, jejím cílem je uvádět do společenství s Ježíšem Kristem. Z tohoto cíle vyplývají jednotlivé úkoly: napomáhat poznání víry, liturgická výchova, morální formace, škola modlitby, výchova k životu ve společenství.

U dětí se náboženská výchova děje v prvé řadě v rodině. Rodiče jsou prvními učiteli víry v domácím prostředí. Příklad zbožnosti dospělých u dítěte probouzí smysl pro praktický život z víry. Katecheze v církvi dítě uvádí do vztahu s Kristem a prohlubuje ho, umožňuje začlenění do společenství a předává víru, kterou ve společenství a svátostech církev žije. Ve škole má vyučování náboženství úkol přinášet evangelium mezi získávané znalosti. Základy křesťanství musí být součástí poznatků a hodnot předávaných dětem. Proto má být náboženství stejně systematické a přesné jako ostatní školní předměty. Věřícím žákům pomáhá vyučování náboženství lépe chápat křesťanské poselství ve vztahu k pohledu na život a zásadním problémům. Hledajícím pomáhá objevit, co je vlastně víra v Krista a jaké odpovědi dává církev. Ve skupině často jsou různé typy žáků a proto je vyučování kompromisem – pro děti různého věku, úrovně znalostí a pokročilosti na cestě ve víře.

Všechna tři prostředí mají své nezaměnitelné místo a vzájemně se doplňují. Proto např. praktikujeme přípravu dětí ke svátostem smíření a eucharistie ve farnosti a ne ve škole.

Hodiny náboženství ve škole jsou ve velké konkurenci ostatních kroužků. Proto záleží hodně na jedné straně na atraktivnosti průběhu hodin a na druhé straně vlivu rodiny – nakolik leží rodičům na srdci, aby dítě chodilo do náboženství.

Časový rozsah školní výuky náboženství je jedna vyučovací hodina týdně, odpoledne, jako nepovinný předmět. V tomto rozsahu je možné předat dětem základní znalosti, trošku ukázat život z víry, ale ne předat víru (nebo vychovat ve víře). Tam je nezastupitelná rodina a farnost.