římskokatolická farnost Podolí
 

Ministranti

"Není nás mnoho, ale celkem to zvládáme (někdy musí ministrovat i pan kostelník)."

Snad každý si pod pojmem ministrant vybaví když už ne zrovna nějakou konkrétní tvář, tak přinejmenším chlapce či mladé muže, oblečené do černočerné komže a zářivě bělostné rochety. U nás máme to štěstí, že několik málo ministrantů máme.
Kdo to vlastně takový ministrant je? Slovo „ministrant“ pochází z latinského „ministrare“, to znamená „sloužit“. Ministrant je tím, který slouží Bohu všude tam, kde je nebo má být oslavován. Ministrování není tedy jen konkrétní úkon liturgické služby u oltáře (i když tam je jeho první a hlavní místo služby), je to také důležitý celoživotní postoj. Umět sloužit i službu přijímat. To je důležitý prvek ministrantské duchovní formace. To, že některý chlapec je ministrantem, je možné vnímat také jako zvláštní Boží povolání. Uposlechnu-li ho, pak mi Bůh nabízí v této zvláštní milosti obrovské bohatství a duchovní užitek a zážitek, který se vryje hluboko do srdce. To potvrdí každý ministrant, který u oltáře prožil několik let.
Ministrant pomáhá knězi u oltáře při mši svaté. Ministrujeme při všech mších svatých, při pohřbech, svatbách, adoracích i požehníních. Patronem ministrantů je svatý Tarsicius.

Svatý Tarsicius

Sv. Tarsicius
Byl to římský školák a křesťan. Ten se dozvěděl o skupině římských křesťanů, uvězněných pro víru. Byli odsouzeni k smrti a před svou popravou chtěli naposledy přijmout Ježíše v eucharistii. Podařilo se jim poslat tajnou zprávu biskupovi. Ten se obával, že kněz nebo jáhen, kterého by vyslal, by mohl být také zatčen římskými vojáky a popraven. V tom vstoupil Tarsicius a řekl: ”Otče, pošli mne, jsem ještě malý, mne nebude vůbec nikdo podezřívat. Já určitě proklouznu!” Biskup zvážil jeho slova. Rozhodl se svěřit mu malý sáček obsahující Nejsvětější svátost, požehnal mu a vyslal ho za svými bratry do vězení. Všechno probíhalo hladce, až skoro u cíle své cesty ho přepadla tlupa neurvalých výrostků. Jeden z nich uviděl, že Tarsicius něco drží v ruce. Když se posměšně vyptával, co to má, dostal odpověď: ”Nic, co by se tě týkalo!” ”Vsaď se, že je to jedno z křesťanských tajemství. Dej to sem!” Hoši začali Tarsicia mlátit. Ani se moc nebránil, protože chránil Nejsvětější svátost. Čím pevněji držel sáček, tím více hoši zuřili a mlátili. Najednou se objevil voják na koni a darebáci se rozutekli. Tarsicius byl hodně domlácen. Teprve když poznal, že legionář je také křesťan, předal mu sáček i poslání a zemřel. Tarsicius je znázorňován v říze, nebo jako akolyta, s palmou, hostii a kameny. Někdy bylo zobrazováno i jeho mučednictví ukamenováním.

Stejně jako patron ministrantů se jmenuje i časopis pro ministranty - Tarsicius: www.tarsicius.cz

Ministrantské schůzky a nácviky s panem farářem:

Ministranti se scházejí pravidelně v pátek hodinu před začátkem mše v kostele , kde probíhá nácvik a příprava na liturgii. Zvláštní nácviky jsou před významnými liturgickými slavnostmi – Vánoce, Velikonoce, pouť….
Některé schůzky probíhají na faře, kde je možnost hrát stolní tenis, sportovat, hrát společenské hry a další. V roce 2010 jsme začali budovat na farním dvoře ve dvorním traktu (vedle garáže) klubovnu pro děti a ministranty. Tato klubovna by měla být dokončena v letošním roce – do prázdnin 2012.

Seznam ministrantů:

Pazdera Lukáš – vedoucí ministrantů
Pazdera Martin
Krejčí Pavel
Sitte David
Sitte Martin
Válka Vojtěch
ministranti ministranti ministranti ministranti ministranti

Ministrantský řád:

1. Ministrant plní zodpovědně svou službu u oltáře a chodí na ministrantské schůzky.
2. Ministrant se chová pozorně, tiše a zbožně v kostele, ale i mimo kostel.
3. Ministrant mluví slušně a nerozčiluje se, je poslušný.
4. Ministrant chodí čistý a upravený do kostela, nemá zablácené boty a nenosí do kostela tenisky.
5. Ministrant své oblečení udržuje v čistotě a pořádku, řádně je ukládá do skříně, stará se o ně (nechává je mamince vyprat) a neničí je.
6. Ministrant včas chodí na mši svatou.
7. Ministrant se modlí, má rád Pána Ježíše a snaží se být příkladem pro druhé.
8. Ministrant pravidelně chodí ke svaté zpovědi a ke svatému přijímání.
9. Ministrant zná své povinnosti během liturgie a snaží se v nich zdokonalovat.
10. Ministrant pomáhá druhým.
11. Ministrant je čestný, pravdomluvný a dokáže uznat svou chybu.
12. Ministrant plní dané sliby – Bohu i lidem.

Ministrantské znalosti